Skladba

Ta, co spí vedle

Pop

podzim spad jak na střechu z plechu ořechy.
oknem chlad a mlha táhnou od řeky.
píšu ti, než usnu, že tak smutno mi je
po tobě, děvenko z fotografie.

holčičko s culíky v šněrované blůzce,
bez tebe, že mi je v cizí zemi úzce.
a že nemám vše, po čem kdy jsem toužil,
protože srdce mé pro tebe se souží.

Ref:
až Kyjev na jaře kaštanem začne kvést,
chci si tě na bulvár Kresčatik vést.
ty budeš mluvit, ke mně se tulit,
jak na té fotce mile se culit.
koupím ti basturmu s česnekem, kořením,
u svaté Sofie s tebou se ožením…
…proč mě sem vracíš zpět, hloupý sne?
kdo jsem?

tma řasy zvedá, žár města bledne.
hledám ji léta už, tu, co spí vedle.
snad mě k ní vrací stud, polibek od dcery.
nejspíš jen mdlé zbytky důvěry.

zjara květu vůně táhne od řeky.
čekám tě, až usnu, zabalen do deky.
ve snech se snad plní sliby: navěky!
tak přijď ke mně, až usnu…

Ref:

zabludívšijsja zděs méždu troch sósen.