Skladba
U sklenky vína jsme usedli
Řeklas, že je lepší nejít dál
Že v neprožitém je svět hezčí
Tak aby nás pak nezklamal
Do očí mi ta slova vlétla
V slzavém lomu ses rozpila
Akvarel slzy, mrknutí světla
Na duši jsi mi přilehla
S poslední vírou na jazyku
Že jiskrou požár začíná
Fyzickou láskou prostocviků
Niť večera dál předena
S nadějí mou, že teprv zítřek
Jen skrze lásku dopustí
Úsměvem tříšť jsem lepil v celek
Pod pevný oblouk bolesti
Kořen a geny v hloubi žití
Bez světla bolně nalehly
Zevnitř na duši, dál až k pleti
V oku se jemně zaleskly
Lidovkou tiše okouzleni
Stydlivě jsme slova objali
Ztraceni v novém nalézání
Jakoby nadějí padali