Skladba
Chtěl bych tě utopit v sektu,
sjet tě - tím nejlepším fetem,
zatřást tvým světem,
tak silně,
že si na sebe nakonec zvyknem.
Kouř míří ven oknem,
prosím, udělej něco s tím světlem.
Nechci vědět jak dlouho tu jsem
a ani nechci vědět jak dlouho tu budem.
Chci cejtit ten moment
a chci bejt u toho uplně mimo.
Přivoď mi koma,
jak poprvý u tebe doma,
Nezasloužím si milost,
zasloužím si víc,
ještě tam přihoď,
a až začnu lítat,
tak už prosím nefoť.
To můžeš vědět a cejtit jenom ty,
schovávm to přesně pro tyhle momenty.
Bejby, víš dobře, že jsem sám,
i když to vypadá jinak.
Možná jich kolem sebe spousty mám,
ale žádná z nich mě tak nezná.
A ty ses nikdy nebála,
toho co nesu,
držela jsi mě do rána,
věděla prč se klepu,
(žádný piko)
nikdy jsi jakoby neslyšla ty klepy.
V ruce mám brko, když říkám tyhle věty,
který pořád spojujou naše světy,
proto mě seš svět ty.
I když třeba sejdem z cesty,
ta se sejdem třeba v uplně jiným, městě.
A já furt držim to brko,
a z tebe pořád kouká drzost.
Pořád ještě miluju to,
co znám, na čem jsem vyrost.
Chtěl bych tě utopit v sektu,
sjet tě - tím nejlepším fetem,
zatřást tvým světem,
tak silně,
že si na sebe nakonec zvyknem.
Kouř míří ven oknem,
prosím, udělej něco s tím světlem.
Nechci vědět jak dlouho tu jsem
a ani nechci vědět jak dlouho tu budem.