Skladba
Uno, duo, tre, tvé slova jsou zmatené
křičíme a neslyšíme trochu se v tom ztrácíme.
Jsme jako figuríny z výkladních skříní.
Promiň já už nevím, jak mám vyjádřit city,
asi se snažím být jiný, než doopravdy jsem,
ale buď se mnou zůstaň nebo na mě zapomeň.
Jsem silnější než předtím, jsem lepší MC ale i tak
některé věci asi nevysvětlím.
Někomu z nás přeskočilo nevím čí to bylo
rozhodnutí, ale mlčení zase zvítězilo.
Nechceš mi něco říct, právě máš příležitost,
nechceš mi něco říct, opíjíš mě kyselinou.
Byla jsi jiná, kam zmizela tvoje nevinost,
co není láska vyhýbat se hádkám co je to s náma,
vše se změnilo, asi už to nechci řešit je to banalita.
Sama víš že mezi mnou a tebou není žádná jiná.
Láska v realitě je podle jiných představ,
než by se dalo říct vůbec nejde přestat.
Zamiluješ se a všechno ti připadá dobrý ale,
pak nacházíš čas, kde vyhledáváš odpovědi.
Chceš jí mít furt u sebe a nechceš jí pustit,
je to jako závislost kvůli který chceš někdy umřít.
Na jednu stranu všechno vypadá skvěle.
Ale po nějakým čase vidíš jenom do postele.
Realita někdy to vypadá dobře, přitom o tom
víš ty a pak tě všechno zklame.
Láska v realitě je opravdová láska ale,
až tě opustí budeš vědět, jak je moc vzácná.
Taky jsou chyby jako v realitním životě,
i když to není vidět, lásku i vzpomínky zakopeš.
Otráví tě svým jediným slovem já už teda nevím,
proč mi dala sbohem.
Láska je krásnej cit něco jak pervitin,
vyzkoušíš jednou a už to nejde zastavit.
Život je velká hra velká jak kolotoč,
kterej se zastaví až dvě duše vydechnou.
Zůstane prázdno, čistej vzduch, země pode mnou
kolik roků bude trvat se nadechnout.
S drahou polovičkou se setkat zas naslepo,
prožít krásnej život a to nejmíň na Ntou.
Zas vyzkoušet obětí, první, ale přitom známý
pocítit dotyky,rty který´s už zažil.
Zopakovat celej život, tlačítko retry na DVD přehrávači
protlačený dovnitř.
Nejhezčí, nejmilejší princezna pohádek ,
a po tom známym zvuku zas jen stěna pokoje.
Stávání, novej den, doufáš, že nevstaneš
večer se ukáže jestli to byl jenom sen.