Skladba
už se rozhodnul, klíče nechal v zámku, vydal se k lesu,
na cestu víno aby uvolnil se od stresu,
rozhodnuto jest, lano v kapse, ruka v pěst,
v tuhle roční dobu se tady stmívá už v šest.
listí v lese spadený převládá vůně hlíny,
nemůže se dočkat až ukončí všecky svoje splíny ,
nesnese lidský špíny, on jí má ale za nehtama,
zpocený, depresivní otrapa, odkud jsi, z tama.
už začíná být tma, krabice je už dopitá,
smyčka nachystaná, stačí hodit flintu do žita,
chuť do života zahazuje a skáče z větve,
už dřív si představoval jak bude vypadat mrtvě.
v krku křupne a člověk se zhoupne,
netočí sice porno ale péro mu stoupne,
to se oběšenejm stává, to není vtip
ale kdyby mu stál s ženskou, bylo by mu líp!
vítr fouká, větev chrčí pod tíhou těla,
provaz je stále napnutej, už smrdí tu mrtvola,
vůně novýho života, červů a much,
je toho tady v celým širým lese úplně plnej vzduch.
hadry nacucaný tělníma tekutinama,
teď už ho nemusí srát co bude s narozeninama,
je za tím zrada lásky, dluhy nebo vražda?
po měsících co tu visí, je správná verze každá.
krk se natahuje, oči jsou vyklovaný,
už na zemi skoro klečí, zbytek rodiny brečí,
zlatej řetízek už je v tkáni zapečetěn,
maso se rozpadá, kůže je zčernalá, teče.
šibenici život neuteče, má ji na krku,
ta ho má na háku, smrt otevřela dveře,
svaly a vazy vzdávají nápor provazu,
tělo se uvolňuje ze spárů a skládá se do keře.
v krku křupne a člověk se zhoupne
je za tím zrada, lásky dluhy nebo vražda?
tělo se uvolňuje a skládá se do keře
smrt už otevřela dveře!