Skladba
Tam u zdi hřbitovní,
někdo tam asi, spí,
leží tam v trávě, u hlavy kytky má,
nechce už vstát, víckrát nechce už vstát,
kam jen asi šel a s kým se chtěl přivítat.
Boty má pokrytý
prachem z tý cesty zlý,
zelený sukno v zelený trávě tlí.
Jako by spal, leží jako by spal
a proč nevstane, to jenom osud ví.
Je to spáč podivný,
mé kroky neslyší,
leží tam v trávě, celý se rosou skví.
Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl
a teď tam leží, navěky v trávě spí.
Někdo asi na něj čeká,
dnem a bezesnou nocí
z okna se dívá, šedin má stále víc.
Šedin je víc a proč nejde dál,
a proč nejde dál, to jenom osud ví.
V uších mu buben zní,
z té vřavy bitevní.
Teď už jen leží, nemůže vstát a jít.
Ten podivný spáč nedojde domů víc,
ten, kdo čeká, už se ho nedočká.
Teď tam spí spánkem věčným,
k obloze vzhůru vzhlíží.
Leží tam v trávě, u hlavy kytky má.
Možná chtěl hůl, bílou maršálskou hůl,
a teď tam leží, na věky v trávě spí.