Skladba
Můj táta byl kazatel v údolí suchým
Kořalku po nocích pálíval rád
V dřevěným kostele kázání dával
Večer zas chodíval mariáš hrát
Jó to jsou vzpomínky na starý časy
Co už se nevrátí to já zas vím
Lidi se honěj a štvou se asi
Já tomu teda už nerozumím
Jednou se táta na kázání rozmách
Zapomněl karty že v rukávě má
Karty jen lítaly lidi se smáli
Táta však dokázal že kázat zná:
V Bibli nic špatnýho o kartách není
Láska a víno prý též smysl má
Lidi to uznali a tiše vstali
Zpívali překrásně jak jen se dá
Až na tu kořalku a na ty karty
Vcelku to bejvával počestnej kraj
Lidi se potkali ruku si podali
Pomohli ti když jsi potřeboval
Tohleto údolí těžko se hledá
Ze starý Bible jen utírám prach
Údolí možná už najít se nedá
Z toho mám lidičky největší strach