Skladba
Možná to bylo včera, spíš je to spousta let.
Jednou mi táta říkal, my chtěli lepší svět.
Svobodu pro svý děti, a taky čistej vzduch.
Pro všechny rovný šance a vládu bez ropuch.
To jsem byl ještě malej, tátovi věřit chtěl.
Jak ale člověk stárne, vidí, jak svět je podivnej.
R.:Dneska mi říkaj doktore. Nenosím věci konfekční.
Netvrdím, že vím, vo co jde. A štvou mě lidi děsně konvenční.
…Tak mi víš co.
Plešatej blbec v káře, ve velkým “medvědu”.
Koukejte vy chudáci, teď se vám předvedu.
Silikonová kráska, taková bárbína.
Ale úplně blbá, klasická blondýna.
S kabelkou od Versace netuší, co je svět.
Sám Bůh nad ní zapláče, není ji nic co závidět.
R.:
Vyhrávka
R.:
Marně se člověk snaží, marně si naříká.
Tomu, kdo perník vaří, se cukrář neříká.
Asi mám krást jak straka, abych byl ctihodný.
Tak to mě fakt neláká. “to radšej budem chudobný”.
R.: