Skladba

Poslední večeře

Folk

Slavné obrazy velkých mistrů zdobí sbírky světových galerií
a v kopiích přinášejí tajemnou krásu palety a štětců, prózu dlouhých
hodin a bezesných nocí, bohatství ducha a dovednosti rukou
i do nejprostších domků. Každý z nich má, stejně jako jejich tvůrci,
svoji historii. Avšak ne každý malíř dokázal namíchat do barev dech
věčného života a štětce vést tahem nesmrtelnosti. Mezi ty, kterým
se to podařilo patří italský malíř Leonardo da Vinci. Jedním z jeho
nejslavnějších obrazů je "Poslední večeře Páně", který provází
zajimavý a poučný příběh jako přesvědčivé svědectví o věčném boji
dobra se zlem a jejich neustálých vzájemných proměnách.
Když se Leonardo da Vinci rozhodl, že obraz namaluje, hledal
nejprve model, podle něhož by vytvořil postavu Krista. Stovky mužů
přicházely a nabízely své tváře očím mistra, který toužil nalézt
obličej Kristovy krásy a ušlechtilosti. Po dlouhých týdnech usilovného
hledání nalezl konečně vhodný model. Šest měsíců kreslil da Vinci
hlavní osobu svého obrazu. V průběhu dalších šesti let nalezl postupně
jedenáct mužů, kteří vytvořili vzor pro zobrazení jedenácti apoštolů.
Jen jedno místo zůstalo prázdné - místo pro tvář Jidáše.
Opět dlouhé týdny pátral da Vinci po muži s tváří poznamenanou
kletbou pokrytectví, podvodu a zločinu, s obličejem, který by
představoval povahu schopnou zradit nejlepšího přítele. Po mnoha
bezvýsledných pokusech nalézt jej, se da Vinci dozvěděl, že v Římě
byl odsouzen mnohonásobný zločinec k trestu smrti. Mistr hned odjel
do Říma a vyhledal vězení, v němž se onen muž nalézal. Když ho vyvedli
na nádvoří a sluneční paprsky se zabodly do jeho tváře, poznal da Vinci,
že nalezl poslední model svého obrazu. Dlouhé rozcuchané vlasy pokrývaly
trestancova ramena a hřích se zločinem vepsaly do jeho tváře hluboké
jizvy nenávisti, zbabělosti a hrůzy.
Šest týdnů maloval da Vinci třináctou postavu "Poslední večeře".
Když obraz dokončil a strážní odváděli odsouzence naposled, otočil se
a zvolal: "Pane da Vinci, vy mne neznáte? Vy opravdu nevíte, kdo jsem?"
"Ne, nikdy v životě jsem vás neviděl", odpověděl mistr.
Tázavý pohled trestancových očí spadl do prachu nádvoří. Pak se ještě
jednou obrátil, pohlédl na dokončený obraz a rozpraskané rty zašeptaly:
"Vždyť podle mne jste před šesti lety maloval Krista."