Skladba

Člověče nezlob se

Hip-Hop

Vyprávím příběhy lidí, co nemaj příjmení ani jména,
příjemný i nepříjemný postřehy kolem nás.
Jsem nastínil téma,
zaznamenal jsem nemalej počet figurek a tak to je hra.
Znám jednoho žebráka, co nemá žebra,
jeho brácha mu je sežral, protože měl prej hlad.
A taky vojáka, co chtěl fakt bojovat,
ale měl modrou knížku, páč mu do ní upad' inkoust.
Jednoho chudáka, co neměl pinďour,
nemohl najít papír a tak si ho utřel pilou.
Měl opilou matku, tak mu lila na tu ránu studený pivo.
Jednu velmi divnou Mařku, co nemůže zaspat,
ještě aby ne, když má furt plnej polštář peří.
No v jedný věci se ji musím trošku zastat,
neuvěřitelně dobře vaří.
Zařídil jsem si byt v baráku,
kde bydlí typ, má výhled na Říp,
zdraví mě zdviženou pravačkou, no asi září vole.
Úplně zářím štěstím,
je ozdoben českým lvem a orlicí na zápěstí.
Trapnej rým, vedle bydlí chlap, co se mu daří,
asi pěknej dárek, včera si hodil mašli.
Takhle si zmařit život, to je fakt strašný,
mít na krku vraždu a ještě k tomu vlastní.
Ve sklepě bydlí obrovskej trpaslík, krade,
hádej, kde jsem, lehtá mě přitom pinďourem zadek.
Klade pasti na všechny místa, kam šlapeš,
kam jdeš, dávám mu louky na ksicht s pokřikem padej.
V druhým patře žije mladej kluk, tak patnáct
metrů vysokej, takže bydlí přes čtyři patra, sakra!
V šestým mu to dávaj celkem sežrat,
parchant by tolik nevyrost', kdyby tak nežral.
Nežvaň, huláká na mě soused,
fláká do mě paličkou, asi je to soudce.
Co chceš, uhejbám malej kousek,
odsoudil se k pádu přes zábradlí, zmizel v hloubce.
Hořce se pak divil výši trestu, jsem zarmoucen,
křičel jsem na něj dolů před vstup.
Jsou to vzestupy a pády,
tak jsem pádil k sobě nahoru, dát si siestu.
Dal jsem si jednu švestku,
tím myslím slivovici a ne paní policistku,
přistupuju ke sklu, že vyčistím tu tečku,
tečka je na mým tričku, sniper se mi dostal pod kůžičku.
Člověče nezlob se, jseš vyřazenej,
vrať se domů na tvým políčku je někdo jinej.
Říká mi vyhlazenej panák z plastu,
kostka padá na stůl, čekám na další šestku.