Skladba
Šel jsem cestou trnitou
nepohodlnou k chůzi,
tak zvolal jsem „Ach, Bože můj,
jsi-li, pomoz mi v nouzi!“
Čekal jsem, že dovedeš
kroky mé zdárně k cíli,
bych nalez smysl života,
neztratil ani chvíli
Možná chtěls mi ukázat,
že láska je tím smyslem,
že člověk nemá býti psem,
vlkem, ba ani syslem
Žádal jsem Tě o pomoc
a Ty jsi stvořil vílu,
jež odvedla mě od práce
a předsevzatých cílů
Dny přesladké radosti
pak střídaly dny strastí,
tak zoufalý a zešedlý
jsem zjistil, že jsem v pasti
Zažádal jsem ďábla zas
„Posil můj život vzpruhou
a ať tu ženskou vezme ďas!“
Však on mi dodal druhou!
Zničený jsem pochopil,
že člověk nemá žádat
víc, než je třeba k životu,
neb může začít strádat
Kdo mnoho chce, dostane
víc, než by asi čekal,
tak místo velké radosti
zas aby se jen vztekal
Utíkám do kláštera
bez krásných ženských tváří,
tak vyhrál Bůh boj o duši,
mě čeká klidné stáří