Skladba
Ku
Kulička Anička se zase valí ulicí.
K maminkám utíkaj děti bulící.
Kde máš páníčka,ptají se strážníci.
No dovolte,já sem osoba cítící.
REF:
Nikdo jí nevěří,
že se vleze do dveří.
Nikdo si jí neváží,
když ji váha nezváží.
Papapá.
Kulička Anička měla jídlo ráda,
čoko čokoláda byla jí za kamaráda.
Kamarád co fantazii změnil v realitu,
kamarád co potajnu jí zvětšil identitu.
Nadávali, vyčítali,
všichni se jí smáli,
u maminky pod sukničkou
na machry si hráli.
Hledala někoho,
kdo má stejný problém.
Když tu ve dvěřích
srazila se s obrem.
Jmenoval se Jonatán.
A byl dlouhej jako tyč!
REF2:
Nikdo jim nevěří,
že se vlezou do dveří.
Nikdo si jich neváží,
když je váha nezváží.
Jonatán říká:
"Já tě mám rád
takovou jaká jsi,
i když mi sežereš
domácí klobásy."
Anička na to:
"A já tvoji lásku
k tobě opětuji,
i když mamka doma
o lustry se bojí."
I přes lustr rozbitej.
A i přestože jsem pořád hladovej
REF2:
REF poslední,hezkej:
Nikdo jim nevěří,
že se vlezou do dveří.
Věřit však byste měli,
že jsou šťastnější,
než byste chtěli.