Skladba
Vždycky spěchám, ale dochází mi čas, už jsem měl na místě být
Čekám, že to bude zas trapas, nepříjemné je pozdě chodit
Je to tady, jakmile dveře otvírám zírá na mě očí padesát
A já se blbě usmívám, zase se trapně omlouvat
Ref. Je to nevhodné, abych se dostavil vždy opožděně
Pro mě nemožné je docházeti na minutu přesně
Zas se trapně, zase trapně omlouvat, na to už nemám síly
Stačí něco tiše zamumlat, stejně by mi nevěřili
Kdo mě zná, ten už se stejně nediví a už to každý poznal
že já, přestože hrdě bojoval, svůj souboj s časem prohrál