Skladba
Po babičce klokočí a po tmě strach
a do očí padl ti prach
proto vím, že je nutné vést řeči smutné o tom
co bude potom
až budu sám.
Ztratila jsi včera klíč, dnes ideál
všechno je pryč, kdo by se smál
proto vím, že se sluší mít smutek v duši
vzlykat a přitom říkat
já rád tě mám.
Opuštěné nábřeží, z modravého dýmu chrám
nebo město bez věží
řekni, co chceš, to ti dám
zlatý pohár s fermeží nebo snad z protěží
bílý šat
za jediný, jediný, jediný, jediný úsměv
chci ti dát.
Je tu však to klokočí a potmě strach
a do očí padl ti prach
proto vím, že je nutné vést řeči smutné
o tom, co bude potom
až budu sám.
Opuštěné nábřeží, z modravého dýmu chrám
nebo město bez věží
řekni, co chceš, to ti dám
zlatý pohár s fermeží nebo snad z protěží
bílý šat
za jediný, jediný, jediný, jediný úsměv
chci ti dát.
Je tu však to klokočí a potmě strach
a do očí padl ti prach
proto vím, že se sluší mít smutek v duši
vzlykat a přitom říkat
já rád tě mám.