Ondřej Fencl a Hromosvod vydávají nové album Sen nenasytných kluků

Album Sen nenasytných kluků obsahuje třináct zbrusu nových nahrávek, z nichž vyzařuje čirá radost z hudby, písní a muzikality. Ondřej Fencl založil Hromosvod téměř před třiceti lety. Za tu dobu prošla kapelou řada zručných muzikantů a společně vydali šest alb.

V čem zůstal Hromosvod na novém albu stejný? V autorské tvorbě Ondřeje Fencla, důrazu na písničky a skvělých muzikantech. Kapela zní dnes barevněji a semknutěji než kdykoli dříve, sestava hudebníků – Vojtěch Jindra, Hana K. Vyšínská, Jaryn Janek a Tomáš Marek – je mimořádně šťastnou volbou. Poetické texty plné vnitřních rýmů a nevšedních obratů, uvěřitelný zpěv, virtuózní housle, knopflerovská kytara a nekompromisní rytmika – to je dnešní Hromosvod.

„Od někdejšího kotlíku jsme ušli kus cesty, folková deska to věru není. To už je víc rocková. Anebo nadžánrová? Někdo řekne retro – ale jestli je to retro, tak zvukově moderně pojaté," říká Ondřej Fencl a dodává: „Na minulé desce byl třeba taky song, co jsem napsal před dvaceti nebo patnácti lety, teď je to poprvé v kapelní historii skutečně sběr z poslední doby, obrázek o mojí a naší současnosti. Sotva mi kluci a holka písničku pomohli aranžérsky obléct, už jsme to na koncertech prali do lidí – radost, živý proces."



Písničky jsou z různých břehů, najdou se tu kytarovky leckdy až rádiové (Báro), písně vyprávěčské (Bylo nám míň), místy šansonově příběhové (Ramzová, Hráli jsme do rána), "simonovsky" odlehčené (Všecky jsou stejný), ale i na dřeň oloupané (rocková Duha nad Žižkovem; divoce i něžně pulsující Temperami), titulní song je do skoku, Třešňový sad a V kapkách rosy plynou naopak potichu, intimně. Při sobě tu směs drží pospolitý Hromosvod – na předchozím albu Na kraji nebe (2020) ještě lehce neotrkaný, teď už stmelen intenzivním koncertováním a tvorbou v libeňské zkušebně.

Deska Sen nenasytných kluků vznikla zčásti v proslulém studiu SONO, producentsky a zvukově ji podstatně ovlivnili Matěj Belko, Matěj Morávek, Milan Cimfe a Nèro Scartch. Analogový mastering Petra Vavříka z vyhlášeného V-studia ve Zlíně je třešničkou na dortu. Hravý obal pochází z výtvarné dílny Maťo Mišíka s využitím fotografií Mii Feres.