Skladba
Je to beat, co si pouštim, když to město dávno spí,
ten beat, do kterýho ještě stále mám co říct,
nehrotim jak to zní tobě,
každej má to svý království
a vod mýho všichni dávno máte klíč.
No tak vítej, příteli, za dveřma je mír,
nechal sem za zdí všechno zlý, battle gear,
no připravenej si ho vzít, když bude potřebný
chránit svoje hranice, stále mám plány záložní.
Málo z vás ví, co všechno tu mám,
myslim ve svý hlavě, to je chrám, konec hrám,
tam pustim jen málokoho, spíš sem tam jen sám,
je to místo, kde je popsaný
mym písmem každej trám.
Místo, kde to znám, sem tam 24/7,
vopouštim to jen, když tam už sám sebe seru,
chtěl by si jít dovnitř a sahat na každou stěnu,
nikdy neprodám ti vstupný,
na to nemám žádnou cenu.
Začal sem si hlídat, na co se můžou dívat,
můžete to sledovat, je tam furt malá škvíra,
čas přestat zírat a začít víc vnímat,
zažít víc věcí než jich sdílet, to je víra.
Každej jeden den, co tu máš je vážně jeden,
neboj, Facebook ti to přesně za rok připomene,
často nevíme co chcem
a někdy nevíme, kam deme,
je potřeba zastavit, sledovat chvíli sami sebe.
Sme tak hrozně free, přitom chycený do sítě,
instinkty základní mizí jako hovno v míse,
zapomněl si jak si věci vnímal jako dítě,
ale to my sami sme se přece
přibili na kříže, dyť to víte.
Máme svoje sny, no nevíme jak žít je,
hledáme návody na Instagramu v cizích číslech,
ovlivněný tim, že vidíme ten cizí příběh,
dáváme tim nevědomky vlastní životy za mříže.
Je to přítěž jako oheň, dobrej sluha, špatnej pán,
když nepřijdeš na to jak ho kontrolovat,
vzplaneš sám,
každej z nás tady jenom jeden vlastní plamen má,
tak ho nenech vyhasnout jen tim,
že budeš čumět na ten náš.
Chceš hustlit jak voni, chceš bejt šťastnej jak voni,
tak začni něco dělat, jednou takhle začli voni,
přestaň žít ten život s nima, najdi svoje vlohy,
nečekej na to, co uvidíš na další story.
Začal sem si hlídat, na co se můžou dívat,
můžete to sledovat, je tam furt malá škvíra,
čas přestat zírat a začít víc vnímat,
zažít víc věcí než jich sdílet, to je víra.
Každej jeden den, co tu máš je vážně jeden,
neboj, Facebook ti to přesně za rok připomene,
často nevíme co chcem
a někdy nevíme, kam deme,
je potřeba zastavit, sledovat chvíli sami sebe.
Já sám sem se přistih
jak mi z toho úplně jebe, díky bro,
že mě vyprostila tvoje vyšší moc a ty víš kdo,
lehce propadneš, každý síti chybí dno,
upřímnost je nejvíc, když je negativní, přijmi zlo.
Často si tu pravdu sami nedokážem přiznat,
no slyšet jí vod nejbližších je bingo a ne křivda,
umět prohrát je kolikrát cennější než vyhrát,
nejsem dokonalej,
dávno nepočítám, kolik chyb mám.
No vim sám, že nejsem sám, dokud chytám signál,
a když mi nejde spát, píšu další diktát,
nepočítám ovce, ale kolik beatů Wich dá,
na todleto album bylo potřeba jen vyzrát.
Nepiš mi, co bys rád, co bych měl, co bych zvlád,
nedělejte si z nás loutky, přestaňte si hrát,
všechno, co sme zažili, to nosíme si v jizvách,
i bez vás víme, kde máme přistát,
tak nepiš mi a di spát
(di spát, di spát, di spát, di spát, di spát, di spát).
Mimo sociální sítě, mimo sociální sítě,
mimo sociální sítě, mimo sociální sítě,
mimo sociální sítě, mimo sociální sítě,
mimo sociální sítě, mimo sociální sítě,
mimo sociální sítě, mimo sociální sítě,
mimo sociální sítě.