Skladba
Jou, nic není na věky, nosim to v paměti,
snad si to všechno řeknem dřív než zavěsim,
vim, že si daleko blíž,
i když si daleko, sleduju mraky na nebi,
chtěl bych bejt taky vo něco výš,
někdy sem naměkko.
Sem taky jenom člověk, známe tvůj deal,
něco je za něco, tak koho pozveš tam k sobě dřív,
někdy si řikám,
že tam chci fakt jenom sám sebe vzít,
musí bejt vidět vodcházet vostatní vážně tak zlý?
Jakou tu máme šanci vědět, že jen máme pár dní
nebo že tady stále máme místo, máme kam jít,
někdo na zádech má kříž,
někdo na zádech má křídla,
někdo vodejde dřív než pozná, co znamená žít.
Nebo co znamená mír, když se tu stále válčí,
jak se dostanem přes tu bránu,
nevim, já nemám klíč,
nosíme na rukách hodiny, co neznamenaj nic,
to není záruka, že zejtra znova hrajem karty.
Hrajem vo všechno, i když neznáme pravidla hry,
no stále máme šanci ovlivnit, co dáme tam my,
hrajem to jako šachy, myslíme, že známe tahy,
celej život stavíš domino a pak to spadne jak nic.
Chceme tu zanechat víc, chceme zanechat stopu,
co vyzařuje život jako naše planeta v kosmu,
Wich ani já nemám potuchy, co přihraje nám osud,
že todle hraje znamená,
že spolu máme dát bombu.
Dojdem s ní dál než k vám domů,
závidět já nemám komu,
pochop, že žiju život mimo
vašich sraček a pomluv,
stále mám rozum, nečekám jak kámen na kosu
a hraju v teamu víry v sebe sama, za ně dál kopu.
Stojim na hraně, ne v rohu
a radši shořim na popel,
než abych neměl žádnej zápal pro to,
co dělám dobře,
fakt radši vzplanu na moment
než čekat až bude po mně,
až bude pozdě litovat, že už je za dveřma konec.